Amnestie není jednostranné rozhodnutí aneb Proč výzva prezidentovi nestačí
Tomáš Vymazal nedávno veřejně vyzval prezidenta k amnestii pro konopné vězně. Jako bývalý poslanec ale velmi dobře ví, že podle Ústavy ČR amnestii nemůže vyhlásit sám prezident – vyžaduje k tomu kontrasignaci (spolupodpis) předsedy vlády.
Politická realita
Současný premiér i vláda mají k plošným amnestiím i k samotné problematice konopí zcela odlišný postoj než Pirátská strana. Žádat po prezidentovi krok, který premiér s vysokou pravděpodobností nepodepíše, je tak od pana Vymazala spíše předvolebním politickým gestem než reálnou pomocí.
Milosti a čísla
Kancelář prezidenta republiky obdrží stovky žádostí ročně (jen za první měsíce roku Hrad běžně hlásí přes 400 žádostí). Pokud má mít jakákoliv individuální žádost o milost šanci na úspěch, musí jít o maximálně odůvodněné a společensky akceptovatelné případy.
Smyšlené příběhy vs. tvrdá data
Kolem takzvaných „konopných vězňů“ se ve veřejném prostoru často vytváří narativ o „babičkách, které dostaly 8 let za dvě masti pro sousedy“. Realita trestních spisů je však ve většině případů podstatně složitější. Často v médiích uspějí emoce a příběhy, které jsou zčásti smyšlené, a daní lidé tak s ohledem na skutečnou povahu své trestné činnosti nemají na milost reálnou šanci.
Výzva Tomáši Vymazalovi
Pana Vymazala považuji za schopného a pracovitého člověka a chci věřit, že rodinám odsouzených neposkytuje falešnou naději bez šance na reálný výsledek.
Proto bych rád pana Vymazala vyzval: Pokud znáte konkrétní trestní případy lidí, kteří si milost skutečně zaslouží před ostatními a jejichž omilostnění nepoškodí úřad prezidenta ani důvěru veřejnosti, zveřejněte jejich anonymizované trestní spisy.
Pokud chceme pomoci lidem s nepřiměřenými tresty, ukažme reálná data a fakta, ne politická gesta a polopravdy.